603 526 667 interprax@cmail.cz

Za svou povinnou čtyřtýdenní praxi(ve finále tříměsíční) jsem se rozhodl vycestovat do zahraničí. Má předešlá bakalářská stáž se odehrála v tuzemsku, proto bylo načase posunout laťku o něco výše a opustit rodnou zem. Náhodou jsem při prohledávání školního webu agronomické fakulty MENDELU Brno narazil na inzerát/nabídku slibující praxi pro studenty zemědělských oborů ve Švýcarsku. Tato agentura (Interprax Consulting s.r.o.) se sídlem v Olomouci mne opravdu umístila na farmu ležící ve švýcarském kantonu St.Gallen do městečka Rapperswill. Praxi jsem nastoupil 14. června a ukončil v půlce září 2016 .

Má konkrétní farma/agropodnik se zabývá především produkcí ovoce s hlavním důrazem na jablka a vše co lze z tohoto druhu ovoce vyrábět. Farma se jmenuje Bächlihof, podle rodiny Bächli, jejíž počátky hospodaření přesahují hranici čtyř set let. Ovšem podnik tohoto druhu nelze srovnávat s ničím, co jsem kdy viděl u nás. Bäch-hof je však jen jedna ze tří farem, které dohromady tvoří obří firmu, celou tuto formaci zastřešuje farma Juckerhof, kde sídlí nejvyšší vedení. Štefan Bächli, tedy majitel a správce Naší farmy je zároveň společníkem a zodpovídá za údržbu a obhospodařování sadů. Farma Juckerhof má podobnou velikost a složení sadů jako Bäch-hof. Třetí farma v Raftz je především zeleninová s převahou chřestu a dýní. Na farmách se nachází také restaurace, kde se jídlo připravuje především z vlastní produkce zeleniny a ovoce, dále je přítomen obchod s vlastním sortimentem. Hlavní myšlenka je však postavena na jablkách. V areálu farem se často odehrávají různé akce, svatbami počínaje, výročními sjezdy firem konče. Mnoho zaměstnanců firmy se proto zabývá zabezpečováním takových akcí.

Praxe ve Švýcarsku je umožněna díky programu tzv. agropraktikantů. Jedná se o program švýcarské vlády za účelem podpory místních zemědělců. Tohoto programu se účastní převážně lidí z východní Evropy, v menší míře pak Německa a dalších států na západ od České republiky. Všichni praktikanti mají stejnou smlouvu, kde plat činí 2500 franků hrubé mzdy, dále se od této částky odečítá strava, ubytování, pojištění a daně. Tato výplata nepochází od farmářů, nýbrž od švýcarské vlády. Pracovní doba je stanovena na minimálně 55 hodin týdně.

Má konkrétní práce spočívala v péči o sad a zajišťování provozu restaurace a obchodu. Byl jsem přidělen k místním zaměstnancům, konkrétně se jednalo o dva maďarské občany, kteří byli zaměstnáni na plný úvazek a jednoho Afričana, který na farmě získával pracovní zkušenosti v rámci programu zařazení uprchlíků do „běžného švýcarského života“. Komunikace mezi námi byla možná jen v německém jazyce, s kterým jsem zpočátku zápolil, avšak později jsem již neměl problém, jak s mluvením, tak porozuměním. Na začátku mé praxe jsme chystali ovocné stromy na plnou sezonu, jednalo se především o prořezávání a probírku stromků. Záhy přišlo období kanadských borůvek, které lidé sklízejí převážně samosběrem, ale vlivem špatného počasí bylo potřeba úrodu sklidit co nejrychleji, proto jsme se sběru také aktivně účastnili. Krom této práce, jsme také často třídili jablka na prodej, ta která kvalitativně nevyhovovala, byla záhy použita pro získání jablečného moštu.  V půlce léta (přelom července a srpna) přišel čas raných jablek a švestek. Práce se tedy stále více přesouvala ven. Nevýhodou práce na sadu je nutnost pracovat za jakéhokoliv počasí, za deštivých dnů byla práce velmi vysilující a nepříjemná.

Od půlky srpna udeřil čas jablek plnou silou, v tyto dny se pouze „češou“ stromy. Každé ráno je však ještě potřeba vyřídit a připravit objednávky jablek/moštu. Krom vlastních obchodů farma zásobuje také několik subjektů ve městě.

Praxe ve Švýcarsku pro mne byla obrovským přínosem. Srovnání s Českou republikou není vůbec možné. Jedná se o dva zcela odlišné světy, kdy na švýcarské straně stojí fakt, že se jedná o nejstarší demokracii na světě, kde svobodné podnikání nebylo přerušeno jako v tuzemsku. Pro mne je zvláště fascinující rodinná tradice, která je ve Švýcarsku patrná na každém kroku. Dále se domnívám, že přínosem pro podnikání je absence vlivu EU, nebyl jsem svědky žádných byrokratických omezení, která jsou u nás a dalších zemích EU, přítomny takřka všude.

Tato zkušenost mi byla velkým ponaučením, získal jsem mnohem větší rozhled, možnosti srovnání a zjištění, že podnikat lze také zcela jinak, než jsem byl dosud svědkem u nás v Čechách. Dále jsem si zlepšil komunikační schopnosti v cizích jazycích a v neposlední řadě jsem vydělal pro studenta nemalou částku peněz. V budoucím životě bych se rád věnoval vlastnímu podnikání a tato zkušenost mi jistě bude ku prospěchu. Zahraniční stáž by měli dle mého názoru absolvovat povinně všichni vysokoškolští studenti, tedy pokud máme někdy dohnat západní svět. To, že do tohoto programu není intenzivněji zapojená naše škola ve spolupráci s INTERPRAX Consulting specializující se na zemědělství, považuji za velkou chybu.

Student Lukas K., agronomická fakulta MENDELU Brno, říjen 2016